Bez fantazie, bez ničeho

Nazdar holoubátka,

dlouho ani vidu, ani slychu, co?
Jsem nemocná. Jsem totoátlně znuděná a zjišťuju, že se můj mozek během toho týdnu, co máme prázdniny, totoálně zvrcknul, ne-li přímo vypařil. Co to se mnou je?!

Být doma mě u.u.ubíjí, potřebuju véééééén. Achjo, achjo.  Navíc mám, nutno podotknout po dlouhé době, konečně miliardu nápadů na focení. A haha, víte co? Celou dobu slunečno, bez mráčků a podobný hovadiny. A jen co se dneska rozhodnu, že bych mohla jít ven, ono co? ono pršíííí. Fuck you weather. Nojo, miluju Tě zákone schválnosti, jdu si o Tobě napsat hnusnej, nechutnej tweet.

Jdu achojovat, a nadávat a hrát stupidní hry na mobilu, dokaď se mi nevybije, číst knihu, kterou dočíst nechci, protože je prostě boží a sledovat seriály, který mi akorát zase řeknou, jak je můj život bídnej.
Miluju neděle, ať už se jde či nejde do školy. A taky miluju ironii.

ááághrma.... 

MAUCTA!

HOBBIT

[dvě B vypdají líp než jedno! Takže žádný "máš to blbě!"]

Po nekonečném roce čekání jsem konečně viděla první třetinu HOBBITA! Panebože, jak já tyhle filmy miluju. Ale nebudu psát o tom, jak jsem byla 3 hodiny uvězněná na sedačce s velkým popcornem a obrovskou coca-colou, ne-e. Ačkoli bylo dost stresující si hlídat množství tekutiny, které jsem do sebe lila, abych nemusela přes všechny lidi lízt na záchod. U mě dost častý jev.. tak moc se za to nesnášim!

Ale ne, tohle doopravdy není to, co Vám budu vnucovat. Přeci jen, máte-li to rádi, tak jste to buď už viděli či se chystáte, a nebo nebude trávit 3 hodiny života v "pekle".

O čem teda chci psát? O Novém Zélandu a hudbě, která mě sráží na kolena a chce se  mi brečet, jak nicovatý život mám. Ne proto, že nejsem trpaslík a nerandím s Kilim. Ale proto, že žiju v malém státě zvaný Česká republika, kde není za každým rohem dech beroucí krása..

Můj sen, už asi tak 5 let, je se podívat na Nový Zéland. Teda, dřív to bylo jen o "návštěvě", teď už je to někde ve stavu "žít šťastně až do smrti".. ale to je ještě daleko.

Skoro každý den si hledám fotky a říkám si "sakra, co to je za život, že se na to můž koukat jen na googlu?"

Když jsem byla na Hobbitovi, celý ty 3 hodiny jsem měla po těle husí kůži. Jednak kvůli skvělýmu ději (který mě občas zklamal odkloněním od knihy, ale což, názor prostého vojáka v armádě nikoho nezajímá) a jednak kvůli těm skvostným záběrům S LAHODNOU HUDBOU!. Víte jak, představujete si tam sebe, jak tam někde na těch skalách sledujete zapadající slunce, posloucháte tu hudbu a necháváte se tím vším unést. Tomu já říkám ráj..

A nebojte se, nejsem ten typ truchlícího hlupáčka, co si jen stěžuje. Ač mi pár pokusů šetření na Zéland nevyšlo, začnu znova! A od Vánoc. Koupím si pokladničku, která jde rozbít jenom kladívkem /haha, znáte to? Našla jsem to v supr krámě, tak snad to budou ještě mít!/ a každý den tam něco hodím. A pak, až nastane čas, rozbiju prase (bude to oběť, kterou budu muset postoupit - jen ho nesmim pojmenovat!!).

.... jen abych to nějak neposrala. Haha

No.. a co teď?
teď mi akorát zbývá čekat na další část HOBBITA.. Odpočet jednoho roku začíná... TEĎ!

Btw. Ta písnička! Tu musí přec milovat každý !!

Kavárna BAKTERIE se Vám dostává pod kůži

Nikdy jsem neměla potřebu psát o naší kavárně. Asi proto, že do ni stejně nikdy nemůžete přijít, protože je to jen v rámci naší školy.. leda že jsi z naší školy, to Tě vítáme!
Teď mám ale chuť Vám napsat o tom, jak začala banda studentů, kteří nevědí nic o životě, podnikat!

Jak to začalo?
Myslím, že dobrovolně bychom se do toho moc nehrnuli. Ačkoli, kdo ví, že? Každopádně jsem se do toho namočili díky naší škole, která toto podniká každý rok pro všechny 3. ročníky, aby něco z toho neustálého opakování látky, která je tak nudná, že mají všichni pětky, měli. 

Nejhorší bylo pro nás dohodnout se na tom, v čem vlastně pojedeme, nebo jak se budeme jmenovat. Byl to boj, ale nakonec kamarádka přišla s Bakterií a se sloganem "Dostaneme se Vám pod kůži"... Všem se ten nápad líbil a kampaň mohla začít.

pak probíhala naše propagace, každý nás chválil a my se začali cítit skvěle. A vskutku, tak to jde až do dneška.

Vedlejší činnost?
Krom poskytování svačin nenažraným studentům jsme rozjeli i vedlejší činnost. Hlavním lákadlem je naše výroba koupelových dolí - máme je s příchutí růže, levandule, čokolády, kafe a pomeranče. Pak máme svíčky, přáníčka, sešity,... Inu, my se nezdáme!

Ale to pravé nutkání, proč to dnes píšu.. Ve středu jsme jely s naší kavárnou do Hradce Králové, kde probíhal 1. ročník studentských společností.. Byli tam skvělí lidi, KRÁSNÍ KLUCI (achaha, ách..), a skvělá nálada. Ač jsme se neumístily kvůli velké konkurenci, všichni nás chválili a naše tržba měla 3 místa! Jak seksi.

Náš "hvězdný" bakteriální tým - líbí?

....stejně to píšu jen proto, že pořád vidim ty kluky.. Jo, a měli sakra dobrou čokoládu! Mňááám. 

BTW.
Kdybychom Vás nějak zaujali, stačí očeknout naše "webové" stránky (ahaha, blog.cz vede!)
http://b-bakterie.blog.cz/

nebo navšitvte naše facebookové stránky, co si budeme lhát, fb má dnes každý
http://www.facebook.com/kavarnabakterie?fref=ts

_____konec

Podpis od slavnýho? vrau na třetí!

Dostala jsem nápad, jak se zabavit natolik, abych dělala něco užitečnýho a zároveň se neučila do školy. Říkejte mi génie.

Ze začátku má oblíbená, při který budu tento článek psát. Hned pochopíte proč (teda pokud milujete ten film stejně jako já... milujete?!)

No, a teď k tomu nápadu. Teda, u mě to je věc již zaběhnutá,. I když teď jsem na to neměla čas a je fakt, že ani po finanční stránce to není zrovna fajnová záležitost. Ale výsledek? K nezaplacení. No dobře, možná tak na 3 minuty. Pak to někam založíte a víc to neřešíte.

O čem je teda řeč? Psaní dopisů (v angličtina - to je ta "užitečná část" - nikdy nevíte kdy se Vám tohle bud hodit - vyzkoušeno za Vás) slavným osobnostem. Ale to by samo o sobě nebylo tak boží. Přeci jen, kdy by odepsal na blábol, který pravděpodobně stejně asi nečtou? Hihi. Ale což takhle si rovnou říct o podpis?

Sice už zase nevim jak na to, ale vim, že mě to vždycky bavilo, ty přípravy, vybírání fotek a celkově. Jen je mi teď líto psát každý "hvězdičce". Přec, doma mám pár podpisů od herců ze Stmívání, což je pro mě teď momentálně totoálně k prdu, když už to ani nemůžu cítit.

No, a po dlouhým přemýšlením (ne tak dlouhým. Přišlo to jako nápad z nebes) mi padl do oka Ryan Gosling. Aha, ten song, což? vrau, vrau.

To je tak krásnej chlapák. A dokonce i odepisuje. Teda, už půl roku nikomu nic nepřišlo. To stojí za uvážení, jestli do toho půjdu. Přeci jen, je tu ještě mnoho variant komu. Ale ta písnička. Chlape, já Tě musim mít!!! :D

Hej hej,. hej. těšim se!

ťuk

Můžete mi říkat debil. Ale nesmíte se smát!

Jo, mám totální chuť si sem zase po dlouhé době zastěžovat! Protože haha, já musím.

Mám před sebou hodně stresový období, kdy budu dělat věci do školy a nic jinýho. O jaká sláva. Navíc se musím připravit na veletrh kaváren, kam za 9 dní odjíždím prezentovat naši boží kavárnu Bakterii!
(kdyby Tě to zajímalo víc - www.b-bakterie.blog.cz )
Nojo, pohodička největší. A já nevětší pako, který kdy existuje, si musim při dnešním volejbale podělat prst. Mám obvázanou levou ruku a můj palec je díky tomu 3x větší. Ani nevíte, jak těžce se mi tenhle článek píše, sakra :D. Taky mě bolej záda, a já nemám šajna proč. A celkově jsem taková divná. Jo, tohle není takovej hejt, ale mě to strašně sere. Moc moc moc.
A navíc jsem v sobotu chtěla na jumping. A já co? Nemůžu. Díky panebože, vím že mě miluješ, ale nemusel si mi to tolik dokazovat!!! Po měsící se rozhodnu se sebou něco udělat a ono zase nic. Jestli mě chceš tlustou, mohl si to zařídit jinak! Já si najdu způsob, haha!

A víte co je na tom nejhorší? 3 týdny do Vánoc a já nemám ani jeden dárek!

Posranej systém, nemá mě rád. A já se vlastně taky nemám ráda, protože už mi začíná smrdět ruka. To bude krásných 14 dní! Nechť mě sílá provádí tímto špatným obdobím, ámen.

Jdu se zahnojit, aby ze mě vyrostla krásná palma. A nebo ne. Nevíte co já vlastně chci?

Pako se odhlašuje.