pondělí 22. dubna 2013

Les, fotky a celkově pomatený článek

ty bláho, bláho, bláho na třetí! Není lepšího pocitu vstávat při pondělním teroru o hodinu déle a navíc s tím, že máme i o další hodinu zkrácené vyučování! Miluji Vás, mladí, hloupí študáci, co se hlásíte na naši školu, opravdu ano! A není většího blaha, když mě toto čeká i zítra. Díky za tyhle dny, a ten nahoře ví, že jich je sakra málo!
Pak už ten den nebyl ale tak povzbuzující, má mysl se černila negativním myšlením a já se rozhodla, že na to nezapomenu! Nikdy.. nebo né. Ale táák den. Pak to možná hodím za hlavu, protože ve skutečnosti to taková tragédie není. Ačkoli není nad myšlenku "panebože, já umřu v lese"
Jo, tak jo, k tý velký ne-tragédii - miluju les, miluju kolo a nejvíc miluju, když to můžu skloubit. Tak jsem dnes, i přes výstrahy mého majáku v hlavě, který celý den pištěl "bude pršet, bude pršet, blbe, bude, bude!" nasedla na kolo a jela do lesa. Zákon schválnosti je bitch a tak jsem zmokla jak pakůň. Což o to, to by nevadilo, déšť mám ráda, ale když se k tomu přidá bouuuřka. Ahaha, cítím Váš strach. Jo, bouřka v lese. Fakt jsem měla strach, přišel pocit "umřu v lese" a celkově, panika zapříčinila to, že jsem si stoupla pod malou stříšku, která měla chránit popis místa, kde jsem asi stála, a čekala jsem na boží smilování. Které se k velké radosti nedostavilo. Ještě jednou díky!
No, pak se to utišilo, tak jsem fotila, neb jsem chtěla vyfotit.. něco, cokoli, když už jsem podstoupila tuto strastiplnou cestu. A tak sem pár fotek hodím, ať nežeru. (a ne, moji lidé mě nepotřebují, Malý Kuře a Bábovko!)







Není nad les, bouřku a povzbuzující jásot zvířecích panovníků našeho lesa!

pátek 5. dubna 2013

Páteční kecy, blabla..

Ježiši, doufám že se taky tak nudíte (nejsem nepřející člověk, ale nechci být sama doma.. o pátečním večeru. Néé, dost smutný! Nepřipadám si jako koš, nepřipadám, ne, ne!) No dobře, stejně jste na tom asi líp, když nemáte rýmu, která Vám rozkládá mozek na malé části a donutí Vás vymýšlet strašně jetý sci-fi a smutný příběhy a panebože, já si připadám sama, mám strach na tomhle úseku cesty mého vyprávění. Jdu dál, číča hlásí skok do jiné dimenze! 
-
Tak jo, v jiný dimenzi se nic moc nezměnilo, rýmu mám pořád, kýchám o sto šest a debilní náladu mi nevzal ani ten extra-velký skok. POMOC! "buď online, buď online, musíš, protože jsem Rudy Džuliááááááány!!"
Ale aby nedošlo k mejlce, tohle není krize, já jsem vlastně strašně šťastná, už jen z takových těch drobností, jakože dávají Simpsonovi a Homer je strašně seksi! Ale taky nejsem šťastná z toho, že si musím dělat každou nanovteřinu přestávku na smrkandu. Zabte mě, a zabte mě rychle - právě jsem dosmrkala poslední zásobu růžovoučkých kapesníčků a pro další musím jít až do daleké galaxie nazvané Kuchyň. To víte žejó, to víte!  Myslím že napíšu knížku o tom, jak píšu knížku o tom, že skáču do galaxií. Četli byste to? Četl by to on? Hihi, mohl by, hm? Ačkoli on (bez jména je to neskutečně tajemný, nemyslíte?) asi těžko, když není pořád online. Nehorázná drzost! Jsem smutná, tohle mě fakt dělá smutnou. Rozveselte mě! Rozvesel mě?..
-
Tak jo, jiná část dimenze hlásí to, že máme popcorn! Neskutečně záživný a pá-ne-jo, jakou já na něj mám chuť, ale šílený a zvrácený svět, ve kterém to žiji, mi nedovoluje ho jíst. Proč? Protože nemám mikrovlnku. Nebo mikro-vlnku? Vlnku.. mikro? Neskutečný utrpení. Mám jít škemrat k sousedům? Ač já s tou mou nebezpečnou nemocí (rýma, fakt jen rýma!) nikam nedojdu (lenost, lenost!). Další smutná zpráva, budu dneska smutná? S popcornem bych byla celkem šťastná.. Hlad, hlad, hlad, hlad! 
-
Tak jo, poslední skok. Kapesníčky se zázrakem doplnily, mám tři balení, cítím v kostech, že tuhle noc to ještě přežiji, kdoví jak to bude zítra? Zítra se mimochodem chci podívat na to, jak u nás hrajou kluci ragby - kdyby se někdo zajímal o můj život.. někdo, kdokoli?
Jo, další věc do zápisníku "nedělá Tě moc kůůl" - koukat se každou chvíli na facebook ze mě asi dělá lehce natvrdlou pakoňskou kozu, takže mi to zakažte, teď hned!! Anebo mi dejte facku. To je vlastně už jedno. Ale nesmí být moc silná. Jen taková střední. Ta bude dobrá. a ÁÁÁÁÁÁ, on mi tu chladne čaj v prasátku, to je pěkně debilní, podejte mi ho někdoooooooooooooooo.

seru na to, jsem moc unavená a tupá na tohle všechno ne-chápání situací. 

Hepčík na to!