pátek 16. srpna 2013

Zapadající fotky

Dneska bych mohla udělat zase článek ne tolik o kecání neustále se opakujících nesmyslů, ale spíše o fotkách, které jsou vlastně taky pořád to jedno a samý. Když já si nemůžu pomoci!
Jelikož ráda jezdím na kole, které už vlastně má své jméno, Šervůd vznešený, z modrého těsta zrozený! I když po roce brázdění krajin, nerovných úseků a nekonečných pádů, kdy Šervůd neměl jméno, jsem si zvykla mu šeptat do jeho nevyvinutých uší "kolo moje, jeď, jeď!".. ale to je zase jiná kapitola, to by mohl vyprávět sám Šervůd, ale teď odpočívá v domečku na dva západy zamčeném. Ajo, jelikož ráda jezdím na kole.. vypadla mi myšlenka. No, asi že ráda jezdím na kole.
Když se k tomu přidá má vášeň fotografická, i když amatérská, naladí se dobrá hudba, načasuje se doba západu, je to prostě ráj. I když, v našem městě vedou všechny cesty do kopce, tudíž si tuto krásu většinou užívám zpocená, ufuněná a bažící po vodě!
Dneska jsem takovou potřebu vyjet si ven dostala. A tak se stalo, že mě štíplo něco pod oko, což zapříčinilo, že vypadám jako kulich, což znamená "panebože, vždyť já vypadám jako kretén!", radostně jsem skákala a tančila na poli při zapadajícím slunci za věrného publika sklízečů obilí a vyfotila pár těch fotek, se kterými se jdu sem chlubit.
[A teď tajně budu doufat, že se Vám budou líbit, abych se mohla cítit líp, když už kvůli tomu mám ten štípanec!]

Ádié





pondělí 12. srpna 2013

Svět pohledů!

Jsem tu, zase! Nevím o čem psát. Zase! Strašný koloběh života. A vlastně víím, vím!
Už kdysi jsem Vám tu, na této stránce, cpala své názory ohledně psaní dopisů, za což jsem strašně ráda, protože díky tomu jsem si našla dopisního kamarádíčka, za kterého klidně zaplatím za známku 13 kaček s úsměvem, i když v mé pravé podstatě schované za tím mým ksichtem to vře! Ale jo, psaní dopisů je skvělá věc. Ale začínám přičichat i k posílání pohledů. Kdysi dávno mi kamarád doporučil jednu stránku, kde udáte svoji adresu a začnete posílat lidem pohledy s tím, že když jeden pošlete, zaručeně se Vám jeden vrátí (vlastně ne moc zaručeně, lidi jsou chcípáci a třeba Vám ani neodepíšou - život je boj, ale pro Vaše potěšení, můžete si na ně flusnout). Já jsem teda zatím jen amatéros, co poslal jeden pohled určený nějaké paní do Německa. Posléze jsem to ihned vypustila z hlavy, protože život je teď chaotický a já bojuji se svoji vlastní hlavou, která mě sžírá děsivými myšlenkami a fu, mizím z cesty pohledů, někdo mě musí praštit! Ale zpátky k tomu důležitému faktu, že mi dneska přišel pohled až z Japonska, mnou milovaného Japonska. No páni, jaká radost mnou projela! A to byste nevěřili, jaký tam mají nádherný známky, ne jako my, s hlavounem prezidentským!
Co si budeme povídat, tak mě to sebralo, že jsem hned koupila pohled se známkou, naškrábala pár hloupých vět a vyžádala si adresu. A další dopis putuje do Ruska!
A doufám, že mi někdo pošle dopis z Nového Zélandu. To by byla panečku pecka! 

Ajo, kdyby někdo z Vás měl zájem, tady je stránka se všemi informacemi!


šťastné dopisování!