Kdysi dávno mi jedna kamarádka říkala, že ji nebaví fotit lidi na zakázky. V tu dobu mi to přišlo nelogický, vždyť to je právě to skvělý, když si Tě někdo vyžádá... no ne?
Ta doba už pominula a já už chápu její slova. Nejde o to, že by mě samotné fotografování nebavilo, ba naopak, přímo to miluji. Ale když mi někdo napíše, abych ho vyfotila do alba, pro babičky apod. nějak to ve mě nevzbuzuje tu pravou vášeň. Chci fotit to, co mě baví, což je úplně něco jiného, než "fotku do alba". Neříkám že to nebudu dělat, ale nechci to mít tak často.
Aby nedošlo k mejlce, já chci fotit lidi. Ale tak trošku jinak. Chci aby ta fotka měla příběh, aby člověka praštila do očí a donutila ho říct "tak to je něco" nebo tak.. Vím že na sobě musím ještě hodně zamakat, ale myslím že to půjde. Ale tohle doopravdy nechci.
Těším se až bude sníh.
Žádné komentáře:
Okomentovat