Jsem nevyspalá, po několika pokusech vyčistit si zuby a zbavit se zápachu, co mám v puse (nebo jsem už tak panaroidní a cítím to jen na oko?) naštvaná a zhnusená, otupělá a ježiši, já jsem vlastně teď všechno. Taky mě bolí celý tělo a myšlenky mě zabíjejí. Potřebuju psát, je to jako droga. Psát o kravinách. Anebo taky o včele. O vose? ach panebože, to je ubíjející, jsem smutná a veselá zároveň a hlavně se ocitám mimo chápání týhle místnosti (nebo sebe? Nechápu sebe? Někdy a nebo možná nikdy). Skočím si pro coca-colu do kuchyně, která prý pomáhá žaludkům v nouzi největší. Nevím jestli je to pravda, příval bublinek mi nedělá dobře už tak, a ještě teď? Ale jo, proč tomu nevěřit. Já Vám dneska uvěřím všechno! Jsem totiž trouba, zamilovaný trouba. Není to krásný? Trouba.. Ne, trouba nebudu, budu malý zamilovaný osel. A já o tom vlastně nechci psát. Už tak mě to postihuje ve snech, v myšlenkách.. panebože, myslím já vůbec na něco jinýho? Osle, osle! Ahaha, osel je dobrej.
Tak jo, z jinýho soudku. Jako zodpovědný student jdu hodit za hlavu všechny úkoly, věci k učení a vůbec, koho mohlo napadnout dát žákům středních škol úkoly?! Zvrácenost? Ne, budu ležet, u toho srkat coca-colu a těšit se na zítřejší pohledy "Jste nezodpovědný smrad".
A já si budu pouštět Dobu ledovou 4, protože to dítě, které ve mě žije přiživuju. To je jako, že nikdy nebudu nosit podpatky, i když bych to prý potřebovala. Jsem keckový dítě, neměňte to, co nezměníte! Mimo chápání, mimo realitu. Já vlastně nechci vyrůst. A to je zase jiná kapitola..
Ale to přeci nevadí.. nic z toho.
Teď jsem ještě hladová! A máme kuře. To není dobrý. Budu vegetarián? Asi těžko. Vegetarián na kuře? O to víc asi těžko.
Jdu být veselý, hladový, unavený, zamilovaný osel.
Ahoj!
Žádné komentáře:
Okomentovat